Minulost a současnost mého modelového kolejiště

Začátky kolejiště se začaly psát kolem roku 1984, kdy taťka nechal udělat u stolaře rám a pomocí tehdy dostupného plechového kolejiva začal vznikat nejprve spodní okruh. A po té i trať do patra. Zabezpečení a ovládání bylo prováděno běžný příslušenstvím - univerzální šestipozicovou "klávesnicí" umožňující režim "tlačítko" či trvalé sepnutí. To byla doba "elektromechaniky".

V tomto stavu a odlesnění až na malé vyjímky setrval až do roku 1995, kdy jsem nastoupil na elektrotechnickou školu a začala se psát doba "elektronické reléovky". Mechanická návěstidla nahradila plechová světelná, výměny byly stavěny díky kontaktům na mapě kolejiště. Odtud byly vydávány příkazy zabezpečovacímu zařízení sestaveného z číslicových obvodů TTL. To si samo zjišťovalo pomocí optočlenů a zpětného hlášení výměn, z/na kterou kolej má být postavná vlaková cesta a rozsvítilo příslušný znak na správném návěstidle. Pro kolegy elektroniky tu mám dispozici schéma tohoto ZZ - tady - v PDF. Pozor, má to 15MB.













  Další éra, tentokrát "elektronické stavědlo", se začala psát v roce 2010, kdy se už po zoxidovaných plechových kolejích nedalo jezdit. Kolejiště bylo strháno a nahrazeno novým pružným profilovým kolejivem, nastala úprava konfigurace zhlaví hlavní stanice, nasazeny motorové přestavníky výhybek a osazena nová návěstidla "AŽD" Kolejiště je ovládáno procesorovými moduly, které spínají jednotlivé prvky panelu a snímají obsazenost jednotlivých kolejových úseků. Tyto moduly jsou řízeny dálkově z počítače dispečera.








  Po 25 letech se také model dočkal krajinky, i když značně zjednodušené. Účel byl zazelenit. Kolegové ze Zababova by mě za něco takového asi vynesli v zubech :-)

 





























Malý náhled na vnitřní elektroniku


Signalizační tablo